Lenivost

16. 2. 2010 Adeo

[singlepic id=68 w=420 h=340 float=center]Existuje mnoho teorií o lenivosti. Je to hodně zbabělý a zrádný pocit. Ano, existují lidé, kterým jejich lenost vůbec nevadí. Buď proto, že nemají na výběr nebo nemají silnou vůli a motivaci, ale na tom nezáleží. Tito lidé můj článek nemusí číst, mohou klidně odejít.
Boj s leností

No, pojďme dál. Většina našich problémů vzniká z jednoho prostého důvodu. Lžeme sami sobě. „Proč?“ Vzhledem k tomu, že není možné lhát sami sobě, můžeme jen předstírat že věříme vlastním lžím. Jedna z nejčastějších vlastních lží je ta, že na něco nemáme čas, nebo že něco není možné udělat. Většinou jsou to však alibistické kecy, kterými před sebou samým maskujeme svoji lenost. Jak říká klasik: „Kdo chce hledá možnost, kdo nechce hledá důvod.“. Ačkoliv tato věta je možná banální a možná extrémní, měla by vás myšlenka na ni zastavit, když vás napadají výmluvy.
Lžeme sami sobě?

Je důležité naučit se rozpoznávat vlastní lži co nejdřív. Když už poznáme, že jsme líní a vlastně si lžeme do kapsy, máme vyhráno, protože naše výmluvy jsou často stejné nebo aspoň velmi podobné navzájem a příště už je poznáme. Hlavní věc je poslouchat a poznat sám sebe co nejrychleji. Nedělat sám sobě advokáta. Pak je práce na vlastních charakterových rysech o hodně jednodušší.
Blahodárný cvik proti lenosti

Jak takový cvik vypadá? Jeho cvičení je jednoduché a efektivní jako sekyra. Život – musíme to udělat doopravdy. Hned po pročtení tohoto textu. Pro tento cvik potřebujete 10 minut. Bude vás to stát minimum fyzického úsilí, ale chce to silnou vůli – myšlenku, dovést tento cvik do konce. Výsledek tohoto cviku je ohromující. Díky němu se naučíme rozpoznávat svoje činy a získáme silnou protilátku proti lenivosti. O co jde?

Stoupneme si rovně, díváme se dopředu před sebe, roztáhneme ruce (rozpažíme) a zatneme pěsti. Zaměřujeme se na vlastní dech a pozorujeme své vlastní pocity a pochody sami v sobě. Zvláštní pozornost věnujeme těm pocitům (ne však emocím), které nám pomáhají stát rovně. Ano, opravdu se jedná jen o to zachytit tu vnitřní sílu, která nám to umožňuje. Dále si můžete všimnout protichůdných myšlenek a emocí, které se nás snaží zastavit a dát nám ruce dolů.

Po skončení cviku a to i tehdy když jste nestáli 10 minut, zapište si pocity, které jste cítili. Je to důležité pro další postup. A nyní si po zapsání vašich pocitů cvik zopakujte. Jakmile dokončíte cvik podruhé, zapište si opět vaše myšlenky a vnitřní pochody, které vám dovolovali stát rovně a držet ruce roztažené a porovnejte je s těmi co se vám v tom snažily bránit.
V druhé části článku rozebereme tento cvik a myšlenky lidí, které je napadly v průběhu tohoto cviku. Dotaz k tobě milý čtenáři: která myšlenka mi dala moje ruce dolů?


 
Diskuze [0] Vytisknout článek
 


Vaše reakce*Údaje označené * je nutné vyplnit