Jsme lapeni v síťovce

27. 6. 2010 Adeo

Před nemnoha lety jsme si nedovedli představit, proč bychom měli mít doma počítač. Co bychom s ním dělali a k čemu bychom jej potřebovali? Sčítat si na něm 5+7? A dnes, ejhle, je nadbytečné hovořit o tom, že bez něj a jeho kamaráda internetu se lze jen těžko obejít. Skutečně, takřka každý alespoň k něčemu přístup na internet potřebuje, ať už se jedná o práci, studium či ‚pouhou‘ zálibu. Když jsme se však dostali do situace, v níž internet potřebujeme, jsme zatraceně zranitelní a zcela závislí na službách jeho poskytovatelů, což je mnohdy nepříjemné. A doufejme, že nepříjemnost pramení pouze z toho, že internetová distribuční síť je stále ještě nová a má tudíž své mouchy, a nikoli přímo z podstaty a ošidnosti poskytovatelů tohoto média.



Abych se však dostal k jádru problému: Uvědomil jsem si jej na své chalupě. Chalupa se samosebou nachází mimo Prahu a já jsem chtěl a potřeboval být i tam vybaven možností internetového připojení. Proto jsem po přiměřeně dlouhém vybírání zvolil jednu z dostupných možností, bezdrátový internet z nedalekého vysílače. Za přijatelný měsíční paušál jsem poměrně pohodlně využíval smluvně stanovených možností, především rychlosti připojení a množství přenesených dat. Postupně se však stávalo, že čas od času byl internet jakýsi líný. Tato lenost se začala objevovat nejprve občas odpoledne či večer, později se rozšířila takřka na celý den a změnila se až ve většinovou nefunkčnost. Často bylo velikým problémem či dokonce nemožným úkonem i otevřít obyčejný mail, natož pak stahovat či odesílat větší soubory!



Nejprve jsem se domníval, že problém je v mém počítači, ale tuto možnost jsem záhy vyloučil. Zašel jsem proto do kanceláře firmy, která můj internet zajišťovala, a dozvěděl jsem se, že o problému vědí a že na jeho odstranění pracují. V oblasti je prý již tolik uživatelů, že vysílač nestíhá všechny obdařovat signálem. Když jsem se otázal, zda se nefunkčnost služby projeví také ve vyúčtování, bylo mi slíbeno dočasné snížení ceny o polovinu. Tak se také stalo. Bohužel, platit byť poloviční cenu za nespolehlivou službu jsem si nemohl dovolit. Přeci jenom jsou chvíle, kdy je potřeba rychle něco vyřídit a není příliš vhodné vymlouvat se obchodnímu partnerovi, že máte internet za půl ceny a nemohli jste proto potvrdit termín schůzky.



Smlouvu jsem proto zrušil a pořídil si mobilní internet od jednoho za našich mobilních operátorů. Představoval jsem si to pohodlí, že budu moci používat internetu zcela kdekoli i na venkově pouze s malým USB modem v počítači. I tento internet nějaký čas fungoval, ale kvalita připojení se postupně horšila, až na stejnou úroveň, jakou mělo připojení předchozí. Zde jsem se už nedočkal ani snížení ceny, které by ovšem stejně problém neřešilo.



Kde je tedy jádro problému? Jako obvykle v lidech a jejich touze po zisku za každou cenu. Pokud si jako poskytovatel internetu pořídím vysílač, který je schopen zvládnout určitý počet připojených, uzavřu dvojnásobek smluv pouze za předpokladu, že jsem nepoctivý obchodník a zloděj. Buďto chci ušetřit na vysílači a musím tudíž uzavřít méně smluv, nebo si rovnou půjčím na pořádné technické zázemí a mohu rýžovat rycheji. Obojí však zkombinovat nelze, respektive samosebou lze, ale potom jsem zloděj a nové smlouvy mi budou přibývat pouze dokud lidé nepozanjí, co jsem zač, nebo dokud nepřijde poctivější poskytovatel. Kéž se dočkáme doby, kdy poctivější poskytovatel přijde, lidé šejdíře prokouknou a internet bude všude dostupný tak samozřejmě jako voda ve vodovodu. Středověké trestání nepoctivých řemeslníků možná mělo něco do sebe.

 
Diskuze [0] Vytisknout článek
 


Vaše reakce*Údaje označené * je nutné vyplnit